Korona virus – přechod do další dimenze, vzestup
Původní verze života na naší planetě skončila. Přecházíme do další fáze, kdy všechny dosavadní systémy potřebují být nahrazeny a očištěny. Tak jako války v minulém století nám umožnily uvolnit nahromaděné emoce, jež byly součástí našeho magnetického pole Země po miliony let, tak současná situace je další krok v pokračující očistě. Tím, že přecházíme do další fáze či dimenze, je nutné projít uvolňovacím procesem. Každý v tomto přechodu pracuje na své vnitřní úrovni, ale i jako celek.
1. Uvolňují se emoce. Zejména strach, omezení, svázání a nesvoboda, vztek a bezmoc a další emoce. Někdo hledá vnitřní sílu se postavit, někdo potřebuje mysl zklidnit, uvolnit se a situaci přijmout. Záleží, jak kdo potřebuje, co si s sebou nese, jakými lekcemi prochází a jaké má úkoly. Jde o mnohaúrovňové léčení. Čistí se tak systémové struktury, zatvrdlé, strnulé a potlačené programy. Je dobré si uvědomit základní princip - co se dostane na své maximum, stává se svým opakem.
2. Omezení kontaktu, tzn. že každý se potřebuje napojit na sám sebe. Prožít si své, zaujmout vnitřní postoj. Tím, že jsou kontakty omezeny, zamezeny, může každý jednotlivec projít do další fáze sám se sebou nebo svými blízkými. Jde o vnitřní proces úklidu sebe sama.
3. Nemoc. Jde zejména o mentální virus. Tzn. že napadá vnitřní systém člověka, uvolňují se již zmíněné emoce, mysl, ego, programy a vzorce. Jde o přesun z hlavy do srdce. Proto virus “napadá” plíce (srdeční čakra). Kdo je více v srdci, má průběh hladký, kdo je v strnulosti, proces uzdravení je náročnější a delší. Kdo nepřejde, umírá a odchází a s ním I staré energie. Smrt jako taková není zlá, je to jen jiný přechod (nejvíce trpí blízcí, ale i to je součást uvolňování emocí). Prožitá bolest je uvolnění.
4. Zákaz vycházení. Co každý tedy může dělat? Uklízet, čistí se domov, to základní našeho života. Vše staré se vyhazuje, prodává, předává potřebným. I náš domov potřebuje povznést, nic starého a nepotřebného si s sebou do dalšího života či fáze vzít nemůžeme. Jak uvnitř, tak venku.
5. Ti kdo vládnou a nařizují. Netřeba se na ně zlobit (pokud nepotřebujete uvolnit vztek) jsou použiti v rámci vzestupu. Jejich konání není možná vědomé či duchovní. Myslí si, že konají dobro. Je jedno jakou mají tvář či jméno. Když to nebude jeden, bude to druhý, není důležité kdo tam je.
6. Jde o planetární domluvu. Všichni jsme s tím na duchovní úrovni souhlasili. Procházíme tím jako jednotlivec, i jako celek. Proto se to dotýká většiny státu, hlavně těch, které to potřebují. Pokud se některý stár rozhodne neúčastnit, znamená to, že nemusí, a nepotřebuje takový zásah do jeho systému.
7. Uvědomění. Jde o vyšší inteligenci, jde o naši vyšší inteligenci. Jde o přesah. Čistí se všechno a všichni, bez výjimky. Takový dopad měly dříve jen již zmíněné světové války.
8. Rodina. Možná jsme si dříve své rodiny moc nevšímali, protože jsme měli spoustu venkovních aktivit a tzv. útěků. Možná měli mezi sebou nedořešené věci, záležitosti. Toto je čas, kdy jsme nuceni být se svými dětmi, partnery, rodiči. Věnovat se jim, povídat si, uvědomit si důležitost a také vypláchnout a vyčistit emoce. Některé vztahy se rozpadnou, některé utuží. Toto je velmi důležité. Jsme donuceni to udělat, nevyhýbat se, neutíkat, a čelit.
9. Tvořivost. Možná jsme dlouho odkládali nějaké úkoly, koníčky, to, co jsme chtěli dělat. Teď je ten správný čas. Maluj, buduj, zpívej, hraj, piš, vyšívej, vař, uč se jazyky, tanči, toč videa, cokoli, co chceš.
10. Vzít zodpovědnost za sám sebe. Život si tvoříš ty. Nikdo za tebe nemůže. V každém okamžiku jsi vědomý tvůrce svého života, a děláš to každou myšlenkou a rozhodnutím.
11. Možná jsou zde ještě další úrovně a aspekty, které jsou aktivní a potřebné uzdravit. Nemusí být vidět vše, co se uzdravuje a chce.
Co můžeme dělat, abychom transformaci urychlili?
Uklízej uvnitř sebe i venku. Přehodnoť svůj život. Uvědom si, co a koho ve svém životě už nepotřebuješ. Jestli je třeba uzavřít minulost, odpustit, omluvit se nebo jít dál. Zbavit se starého, přijmout nové. Jde o cestu. Ptej se sám sebe, co potřebuješ ještě “uklidit” a pak to udělej. Nenechej kámen na kameni, dokud si nebudeš jistý, že jsi s tím v souladu, jestli to chceš, jestli v tom chceš pokračovat a jak. Vyházej hlouposti a nesmyslné hrátky života a nefungujícího ze sebe. Buď v sobě, dívej se do sebe, na své pocity, buď ty, buď svým novým já. Tvoř a zamiluj se do života.
Minulost skončila, skrze přítomnost se posouváme do nové budoucnosti. Je to krásný i když někdy ne úplně příjemný proces, ale velmi potřebný.
Náš přirozený stav je láska, klid, mír, radost, tvořivost, hojnost, úsměv a barvy.
Není to nic zvláštního, je to naše podstata, byla a je tady vždy, jen se někdy ukrývá za vším možným.
Staré umírá, rodí se nové.
Už tedy víš, jaký je tvůj úkol právě teď? Je to na tobě…
Lukáš
