STAV UVĚDOMĚNÍ
Jakmile dochází ke stavu uvědomění, paměť našeho buněčného těla si začíná vzpomínat na to co již prožila a co prostě ví. Otevírají se kanály, obrazy a jiné vnitřní cesty, které nám přinášejí odpovědi v přítomném okamžiku na otázky, které jsou pro nás právě aktuální. To nás posouvá do vyšších frekvencí.
K tomu, aby stav uvědomění byl stále přítomný, je třeba vnitřního sjednocení sám se sebou. Dokud nejsme vnitřně sjednocení (v rovnováze) nemůžeme být v jednotě ani s druhými. Vždy se v určitém spojení, např. v nějaké skupině lidí, projeví pokřivení, které pramení z toho, že jednotlivci nejsou sjednocení sami v sobě, což nás může vyslat na falešnou cestu nejen svou, ale celé skupiny nebo společnosti. To se však dříve nebo později projeví v realitě.
V současné době je vidět, jaký stav uvědomění má společnost ve které žijeme, a jak moc jsou rozdílné světy, ve kterých každý z nás žije. Toto dokázala sjednotit živelná katastrofa, která prověřuje Lidskost, která v každém jedinci zůstala, a která působí na jednotlivce i na kolektiv jako očista.
Když touto očistou vědomě projdeme, tak můžeme dojít k našemu dalšímu uvědomění a začneme konat a žít podle toho.
Naopak k žádnému sjednocení nedochází uměle vytvořenou hysterií a vyvoláváním falešných situací, které slouží k roztříštěnosti, nenávisti a oddělenosti - v ne-lidskosti.
Oba příklady se nyní projevují jako naše zvědomělé zkušenosti, ze kterých je nutné se poučit a chyby již neopakovat.
Renata Reindlová 27.6.2021
http://renreika.simplesite.com/
